Delta vznikla na podzim roku 1977 pod vedením plukovníka Charlese A. Beckwitha, který byl zároveň jejím zakladatelem. V 60. letech působil Beckwith v rámci výměnné stáže u britské SAS. U SAS sloužil přibližně jeden rok a naprosto si tuto jednotku "zamiloval". Byl přesvědčen, že americká armáda potřebuje jednotku podobnou, ne-li stejnou. Několik let se snažil o vytvoření jednotky podle britského vzoru. Až vlna teroristických útoků v 70. letech a reorganizace americké armády v důsledku války ve Vietnamu, umožnily Beckwithovi opět prosazovat jeho záměr postavit jednotku podle jeho představ. V roce 1977 proto byla schválena výstavba nové jednotky v rámci Special Forces. Šlo o vytvoření Detachmentu D. Jednalo se o jednotku určenou pro zvláštní operace (velmi citlivé povahy) a záchranu rukojmí mimo území USA.
Delta byla sestavena a je organizována podobně jako britská SAS. I výběrové řízení je podle vzoru SAS. Úkoly jsou také velmi podobné. Delta rekrutuje dobrovolníky nejen v rámci Special Forces. Výběrové řízení probíhalo (a zřejmě podobným způsobem dále probíhá) několik dní v Apalačských horách západní Virginie, které se velmi podobaly Brecon Beacons ve Walesu. Zahrnovalo celodenní orientační pochody se zátěží 25 kg, cvičení v pronikání a teoretické zkoušky. Na závěr musel kandidát absolvovat pochod na 74 km se zátěží 32 kg v extrémně těsném časovém limitu. Každý si sáhl na dno svých sil a kdo tady překonal sám sebe dokázal, že má potřebnou sílu vůle a motivaci. Po překonání této překážky je kandidát přijat do základního kurzu jednotky, který trvá pět měsíců. Během této doby jsou kandidáti stejně jako při výběrovém řízení neustále pod bedlivým dohledem psychologů, kteří je neustále podrobují novým zkouškám a vyhodnocují jejich chování v extrémních situacích. V této fázi může neustále dojít k vyloučení z kurzu a návratu k jednotce.
Delta Force používá také psychiatra. Příklad: První oddíl Delty měl zrovna prodělat pokračovací výcvik, když Beckwithovi začal jeden člen dělat starosti. Byl znamenitý ve fyzických testech, ale při střelbě na střelnici se přestával ovládat a "kropil samopalem cíl, jako by neměl nastat zítřek. Po dalším psychiatrickém vyšetření revidovaná diagnóza zněla: -psychotické stavy-. Beckwith toho muže navrátil k jeho původní jednotce, ale podle jeho názoru, SAS by si ho ponechala.
Delta udržuje velmi těsné styky a spolupráci s obdobnými jednotkami po celém světě. Mezi hlavní partnery patří samozřejmě britská 22nd SAS. Dalšími jednotkami jsou francouzská GIGN, německá GSG-9, australská SAS, nebo i izraelský Sayeret Matkal (jednotka 269). Nedávno vyšlo najevo, že zřejmě i URN PČR má zkušenosti se spoluprací s Delta Force.
Delta je hlavně jednotkou pro zvláštní operace vyžadující utajený "politicky citlivý přístup" nebo naprosto chirurgicky přesný zásah či úder.Mezi její hlavní úkoly patří vysvobozování rukojmí a boj s terorismem mimo území USA. Bývá ale často nasazována při protiteroristických operacích i na území USA. Proto je existence této jednotky pro vládní činitele USA velmi citlivé téma a tuto skutečnost ještě do nedávné doby naprosto popírali. Dnes pouze stočí hovor do jiné roviny než aby veřejně přiznali, že mají jednotku cvičených zabijáků pro špinavou práci. Zvláštní operace na kterých se Delta podílí, jsou prováděny v přísném utajení. Operátoři, kteří se těchto akcí účastní nečekají slávu a pocty. Dělají špinavou práci za jiné. Jsou to moderní rytíři cti, jak tvrdí M. Bowden ve své knize BHD.
Povaze akcí pro které je Delta určena odpovídá i její vybavení, kterým disponuje. Delta má vše nač si vzpomene. Jakoukoliv novou moderní věc, která je důležitá ke splnění úkolu si mohou pořídit. Na jednotku, která je složena přibližně z 300 členů, má Delta vskutku úctyhodný rozpočet. Disponují nejmodernější výzbrojí a výstrojí. Jednoduše řečeno tito vojáci jsou vybaveni velice nadstandardně.
Po základním pětiměsíčním výcviku následují další pokračovací kurzy. Jednotka požaduje od svých příslušníků vysoký stupeň specializace. Například odstřelovači cvičí každý den se svými zbraněmi, ke kterým používají speciální munici a musí být stoprocentní při zásazích do vzdálenosti 550 m. Po výcviku jsou z nich specialisté na odstřelování níže položených cílů, tzn. odstřelování z výšky. Dále třeba zdravotníci Delty musejí být schopni provedení některých méně náročných chirurgických operací. Za tímto účelem chodí zdravotníci na stáže do vybraných nemocnic, jako asistenti, na chirurgické pohotovosti. Tam se setkávají s celou řadou zranění, se kterými se později mohou setkat i v boji. Demoliční experti zase znají výbušniny od A až po Z. To neznamená, že ostatní operátoři, kteří nemají ani jednu z těchto specializací, by byli horší střelci, neuměli přiložit ani obvaz, či nevěděli jak odpálit pomocí trhaviny třeba dveře. Všichni operátoři musí mít znalosti z každého oboru, navíc ke své specializaci. Každý člen jednotky musí bezpečně poznat příznaky zranění a dokázat zraněnému kamarádovi poskytnout první pomoc. Dalo by se říct takovou lepší první pomoc. Tak jako jsou tito vojáci vybaveni jsou i velice nadstandardně vycvičeni. Z těchto důvodů je také veliké procento odpadlíků při výběrových řízení, protože ne každý je schopen takového flexibilního a namáhavého výcviku. A to má právě odhalit výběrové řízení. Samozřejmě nelze opomenout skutečnost, že i Delta podobně jako SAS disponuje "domem zabijáků," v kterém intenzivně nacvičuje vysvobozování zajatců. Má samozřejmě k dispozici spoustu dalších prostor k nácviku CQB, v němž se musí příslušník Delty cítit jako ryba ve vodě. Nechybí ani výcvik sebeobrany, kde jsou samozřejmě preferovány co nejúčinnější a nejtvrdší metody boje muže proti muži. Při operacích kde je nezbytné působení Delty je rozhodujícím faktorem rychlost. Není čas jednat v rukavičkách, proto pokud již dojde k nasazení Delty, zcela jistě poteče krev a budou praskat kosti.
Když se FBI v 80. letech rozhodovala o výstavbě jednotky pro záchranu rukojmí, byli někteří její představitelé a agenti pozváni na ukázku dovedností Delta Force při záchraně rukojmí. Jeden z nich, Buck Revel, později prohlásil: "Chlapci z Delty by docela dobře mohli osvobozovat jakákoli rukojmí, ale všude kolem by se válely mrtvoly." Na to se FBI rozhodla postavit svoji jednotku na záchranu rukojmí tzv. HRT, která měla mít policejní koncepci a ne vojenskou. FBI se domnívala (a stále ještě domnívá), že pachatele potřebuje zatknout pokud možno živého, aby mohl stanout před soudem. Delta by jej zřejmě eliminovala a to s konečnou platností.
K Deltě je možné se dostat různými způsoby. První je výběrové řízení, jehož oznámení se objeví na jednotkách.. Nejčastěji se hlásí vojáci ze Special Forces a od Rangers. Druhý způsob je tzv. šuškanda, informace jde systémem "tiché pošty" přes USA 2 dny. Třetí, nejzajímavější a o to méně používaný je způsob, kdy se lidé v Deltě dozví, že máte nějaké opravdu zvláštní schopnosti, jež by se jim hodily. Přijede k vám zástupce Delty a bude se vás snažit přesvědčit, že Delta je to co právě potřebujete.
Delta nepřijímá přímo z civilu. Nepřijímá ženy. Má velmi špatnou pověst u vedoucích personálních oddělení. Pravidlem je, že ty nejschopnější z pěchoty si přetahují výsadkáři. Nejlepší od výsadkářů přetáhnou speciální jednotky a ty nejlepší ze speciálních jednotek si přetáhne Delta.
1st SFOD-Delta je umístěna na letecké základně Pope poblíž Fort Bragg v Severní Karolíně. Formálně spadá k USASOC (United States Army Special Operations Command), jejíž insignie příslušníci jednotky Delta nosí na služební a vycházkové uniformě při oficiálních příležitostech. Není možné řádně rozeznat dle uniformy zda jde o operátora Delty či nějakého štábního vojáka. Navzdory svému formálnímu začlenění je Delta organizační součástí JSOC (Joint Special Operations Command), které je nepřímou součástí USSOCOM (United States Special Operations Command). Pravděpodobně navíc Delta podléhá přímo velení Sboru náčelníků štábů, který podléhá přímo prezidentu USA. Delta je podobně jako SAS členěna na eskadry.
Nakonec ještě něco málo k původu pojmenování jednotky a k zařazení a nynějšímu krycímu označení jednotky. Neoficiální název DELTA vznikl jednoduše z označení jednotky 1st SFOD-D, jelikož písmeno "D" je podle americké vojenské hláskovací tabulky právě "DELTA".
A teď k zařazení jednotky k jednotlivým velitelstvím speciálních operací a krycímu označení jednotky. Dle našeho dosavadního investigativního výzkumu a dostupných informací se nám podařilo zjistit, že u příslušníků "dnešní" Delty se používá jako krycí identita následující: pokud např. operátor Delty zemře, vydá DoD strohou zprávu, že zemřel příslušník Headquarters Company, U.S. Army Special Operations Command. Ano dnes je identita Delty schována čistě za velitelstvím USASOC. A zřejmě tomu bylo tak i mnohem dříve (na začátku devadesátých let) jak napovídají fotky zesnulých operátorů Shugharta s Gordonem a jejich skladbou odznaků a nášivek na služebních uniformách.
Takže Delta se "schovává" pod USASOC, používá její insignie, ale přitom vlastně nespadá pod jeho velení. Je však zřejmě jeho součástí. USASOC patří dále, jak známo, pod USSOCOM, který zastřešuje jednotlivá velitelství speciálních sil druhů vojsk - pozemní armády (ARSOC) , námořnictva (NSWC) a letectva (AFSOC). Delta je zařazena k JSOC, což je velitelství jenž se zabývá požadavky speciálních operací a technik, zajišťuje standardizaci a interoperatibilitu výstroje a vybavení, plánováním a realizací cvičení a výcviků spojených speciálních operací a vývojem taktik spojených speciálních operací. Toto velitelství je odpovědno za většinu amerických protiteroristických operací, jenž pro něj provádějí speciálně vytvořené tzv. SMU (Special Mission Units) vytvořené z národních vojenských protiteroristických jednotek jako je 1st SFOD-D, NSWDG (SEAL Team 6) a dalších podpůrných použitelných jednotek USSOCOM jako třeba 75th Ranger Regiment, 160th SOAR, 24th STS apod. Ukázkovým příkladem použití a nasazení jednotky SMU je tzv. TASK FORCE 11 v operaci Enduring Freedom složená z teamů Delty a Seals. I JSOC nepřímo spadá pod USSOCOM, jak již popsáno výše.
__________________________________________________________________________
Zdroje veškerých informací o 1st SFOD, které se nacházejí na těchto Webových stránkách:
Internet:
2) http://en.wikipedia.org/wiki/Delta_Force
3) http://www.specialoperations.com/Army/Delta_Force/default.html
4) http://www.seattleweekly.com/1999-12-22/news/delta-s-down-with-it.php
6) http://inquirer.philly.com/packages/somalia/sitemap.asp
7) http://www.delta-green.com/opensource/textbook/socom.html
8) http://www.specwarnet.net/americas/delta.htm
+ některá diskuzní military fóra
Literatura:
9) Rottman, Gordon a Voldstad, Ron. 1996. US Army Special Forces 1952-84. 10. vyd. Osprey Military.
10) Rottman, Gordon a Voldstad, Ron. 1991. Panama 1989-90, Osprey Military.
11) Boger, Jan. 1995. Elitní a speciální jednotky světa. Praha: Naše vojsko.
12) Neillands, Robin. 2001. V bojové zóně, Speciální jednotky od roku 1945. Praha: Deus.
13) Arostegui, Martin C. 1999. Neviditelní bojovníci. Praha: Knižní klub.
14) Bowden, Mark. 2000. Černý jestřáb sestřelen. Praha: Pragma.
Výčet bohužel není kompletní - některé informace nebyly v průběhu investigativního výzkumu zaznamenány i se zdroji.